Vítejte na Sokotře

Sokotra se nachází na samém okraji času. Vzdálená od pevniny, kdysi oddělena od Afriky a Arábie, se stovkami jedinečných živočišných a rostlinných druhů, které nenajdete nikde jinde na světě. Dnes nicméně vzdálenost 380 kilometrů od jižního pobřeží Jemenu překonáte letadlem za méně než dvě hodiny. 

Sokotra, ostrov endemitů

Sokotra leží v Arabském moři s jižním pobřežím vystaveným vlnobití Indického oceánu. Jedná se o kontinentální ostrov, což znamená, že se v prehistorických dobách oddělil od Arábie a Afriky a pokračoval ve vývoji jako malý samostatný kontinent. Výsledkem není jen rozmanitá geologie ostrova s granitovými horami, krystalickým vápencem, písečnými dunami a koráli nacházejícími se na souši z dob, kdy mořská hladina sahala výš. Dlouhá izolace Sokotry přinesla především vysoký počet endemických druhů fauny i flóry, které jsou zcela jedinečné a nevyskytují se nikde jinde na Zemi. Sokotra je ráj biologů, neboť dosud zde bylo zaznamenáno na 300 endemických druhů a počet nově objevených endemitů zatím každý rok roste.

Narozdíl od jemenské pevniny zůstala Sokotra díky monzunům zeleným ostrovem. Pravidelná období deště nedosahují na Arabskou pevninu, takže Sokotra je jediným místem, kde přežily původní staré druhy. První vlna vymírání se v rozmanitých habitatech ostrova objevila před několika staletími, během první kolonizace Sokotry. Druhá vlna probíhá právě nyní a je přímo spojena s moderní civilizací.

Sokotra hledí do budoucnosti

Od otevření letiště v roce 1999 se bohatá biodiverzita Sokotry stala předmětem zájmu mezinárodních projektů na ochranu přírody. Jedna z nejchudších oblastí Jemenu, dosud skrytá před zraky světa, tak okamžitě nastoupila cestu k rozvoji a modernizaci. Investoři, firmy na výstavbu silnic, developeři a turisté brzy našli cestu na ostrov poznamenávajíce tak navždy jeho nedotčenou tvář.

Konzervace a udržitelnost byla nicméně záhy prohlášena nejvyšším zákonem pro všechny modernizační aktivity a Sokotra nastoupila cestu k ekoturismu. Díky společným snahám mezinárodních odborníků, rozvojových projektů a místních úřadů se sokotránské biodivezitě dostalo nejvyššího uznání, když byla v červenci 2008 prohlášena Světovou přírodní památkou UNESCO.

Rok na Sokotře

Souostroví Sokotra se skládá ze Sokotry jako hlavního ostrova, Abd Al-Kuri se 450 obyvateli žijícími v těžkých podmínkách bez přírodní pitné vody, a Samhy s asi stovkou lidí, kam se lze dostat po čtyřhodinové plavbě rybářskou lodí. Další ostrov, Darsa, zůstal neobydlen.

Ze zeměpisného hlediska je zajímavější východní část Sokotry. Pohoří Hagghier se hrozivě tyčí nad hlavním městem Hadibem, granitový masiv provrtaný jeskyněmi se táhne k východnímu výběžku, jižní pobřeží zdobí oslňující písečné duny. Západ ostrova je suchý a spoře obydlený.

Klima Sokotry určuje letní monzun, který přichází od července do září. Velmi silné, teplé a suché větry bičují ostrov a pro vysoké vlny nemohou u jeho pobřeží přistávat lodě. Místo je tehdy dostupné pouze letadlem. Mnozí obyvatelé se na tuto dobu přesouvají na pevninu, k příbuzným do zemí Perského zálivu či alespoň do vnitrozemních hor chráněných před větrem.

Déšť přichází od října do ledna. Jsou to zelené měsíce s občasnými srážkami. V březnu pomalu začíná nejteplejší část roku, kdy teploty dosahují 40 °C. Moře je však v tuto dobu velmi klidné a je skvělá viditelnost. Uvolnění nastává až s příštím monzunem, který přinese vítr a déšť.